Porota

Jako architekt se věnuje především obnovám budov, v menší míře i navrhování nových budov. Podle Davida Vávry je kvalitní architektura hodna být v kontextu se starší architekturou.

Moderní (a dobré) může koexistovat se starým. V jeho dílech je v pozadí cítit inspiraci z období moderních proudů architektury ze začátku dvacátého století. Je autorem konverze královehradecké továrny Vertex na městskou knihovnu. Při rekonstrukci továrního objektu byl respektován původní charakter stavby.

Téměř veškeré nové členění jsou buď transparentní skleněné příčky nebo regály a polopříčky, čímž byla zachována působivost stávajícího železobetonového skeletu.

Provozuje vlastní architektonickou praxi od roku 1998. Od roku 2006 spolupracuje na teoretických textech, konferencích, přednáškách s doc. Oldřichem Ševčíkem.

Donedávna působil jako architekt statutárního města Děčín. Je hlavním konzultantem Ústeckého kraje v otázkách architektury, přeměny důlní krajiny atp. Zaměřuje se ve svých teoretických prací na význam brutalistní architektury a přístupy k její obnově, konverzi atp.

Zakladatel společnosti New Visit (2000). V roce 1997 spoluzakladatel koncepce Správy krajiny komponovaného krajinářsko- urbanistického díla Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem.

Autor managementu plánů objektů památek UNESCO. Vítěz několika architektonických soutěží. Držitel ocenění Grand Prix Architektů 2007 za rekonstrukci zámeckého parku ve Ctěnicích (spolu s Davidem Prudíkem a kolegy).

Akademií architektů nominován na Grand Prix 2008 za Centrální lázěnský park v Poděbradech (spolu s Markem Lehmannem a kolegy). Společně s Ing. arch. Lehmannem také autor revitalizace Tyršových sadů v Pardubicích, vítězné realizace soutěže Park roku 2019.

Od roku 2002 ředitel Městské knihovny v Praze. Předseda sdružení knihoven ČR, člen Ústřední knihovnické rady, poradního orgánu ministra kultury. Absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor Teorie pravděpodobnosti a matematická statistika. Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici „experta pro automatizaci knihovních agend“, díky němu vznikl unikátní knihovnický systém Koniáš.

Při řízení a plánování rozvoje knihoven jsou podle jeho slov velkou inspirační základnou, byť zatím nedosažitelnou, severské knihovny. V tom, jak vypadají, jaké služby nabízejí i jak je nabízejí i tím, jak pracují se zapojením veřejnosti do činnosti knihovny. Jako příklad takového vzoru uvádí novou knihovnu Oodi v Helsinkách, jejíž služby jsou zdarma, otevřené bez omezení, a to třeba včetně nahrávacího studia nebo dílny. Zároveň říká, že knihovna je dnes hlavně o setkávání lidí.

Jeho stavby mají hi-tech a postmoderní prvky. V letech 1967–1970 působil ve Vojenském projektovém ústavu, kde se v ateliéru Jiřího Eisenreicha (který projektoval i budovu chomutovských městských lázní), podílel na návrhu komplexu budov Transgas.

Následně působil ve Spojprojektu, kde se dostal k vlastním realizacím, jako jsou televizní vysílač Hošťálkovice v Ostravě či telefonní ústředna v pražských. Je autorem návrhu Žižkovské televizní věže. V posledních letech se podílel na návrzích řady administrativních moderních budov např. City Tower, Trimaran, City Element aj.

Primátor města. Do jeho gesce spadá mj. městský majetek.

Náměstek primátora města. Do jeho gesce spadá mj. i problematika rozvoje.

Řešení další budoucnosti objektu městských lázní se věnuje od roku 2018.

Náměstek primátora, původně ředitel volnočasového zařízení SVČ Domeček, které zajištuje širokou paletu volnočasových aktivit pro děti a mládež ve městě.